naše třetí a zatím poslední vipetka, narozená 15.8.2006, výška 48 mínus, dostihová licence č. WH894/08

Po dvou víceméně výstavních vipetkách jsem zatoužila po větším množství dostihové krve. Opět jsem zkoumala a hlídala internetové nabídky, až jsem se dočkala. Objevila se štěňátka po Aaronovi Black Arrows. Tato chovná stavice mě zaujala, jen co jsem se začala o dostihové vipety více zajímat. Jejich "B" odchov jsem "propásla", takže když jsem uviděla potomky po Aaronovi BA, začala jsem s naťukáváním zbytku rodiny. Můj muž Luděk bral mé poznámky o novém štěňátku jako vtipné každodení zlo, kterému úspěšně odolával. Když se ho ovšem všichni ve firmě začali vyptávat proč mi nedovolí dalšího pejska, tak rezignoval. Ještě že jsem si Míšu vybrala podle fotky, protože u Vaňků v Havířově to již nebylo tak jednoduché. Tolik nádherných štěňátek pohromadě ve vás vyvolává pocit, že si jenom jedno vzít nemůžete.

Míša měla jako podzimní štěně štěstí na mírnou zimu, sníh v podstatě nezná. Na jaře mohla začít, co by odrostlá slečna , začít trénovat úprk za střapečkem. Jako první vipetka nemá žádný problém ani se startovním boxem, ani s povinnou výstrojí (náhubek a dečka). Doufejme, že geny jejího taťky se budou projevovat čím dál tím víc. Mamka Fine Bosorka AB určitě také přispěla svou troškou do mlýna, takže jsme plni očekávání.

Míša je naše první černobílá fenka s povahou jemnou a mazlivou. Když plísním ostatní dvě vipetky za jejich prohřešky, tak to vztáhne na sebe. Dávám si tedy veliký pozor, abych je chudinky nestresovala. To znamená, že nám téměř skáčou po hlavě a nedát jim ochutnat něco, co sami jíme, to bychom si nikdy nedovolili. Když se ale rozdovádí, je to ďáblík, který neví kdy přestat. Kdyby panička nebyla líná, byla by Míša i v nějakém agility týmu, protože jí to jako jediné z vipetek docela jde a vypadá to, že ji to i baví.

č.známky 3513